Původ NO
|
PŮVOD NĚMECKÝCH OVČÁKŮ
Původ německého ovčáka je nutno hledat mezi psy, kteří se v Německu používali jako pastevečtí psi a ochránci stád ovcí před vlky. V osmdesátých letech minulého století začali někteří chovatelé s jejich plánovitým chovem a 22. dubna 1899 založili ve Stuttgartu Spolek pro chov německého ovčáka (Verein für deutsche Schäferhunde). Chovy se zaměřovaly především na výkon a neomezovaly se pouze na zlepšování exteriéru. Z německého ovčáka se tak stal pes opravdu všestranný. Používá se dnes jako strážní pes, jako pes policejní, stopař, ve službě zdravotní, jako lavinový pes. Je i jedním z nejčastějších průvodců nevidomých. Jde o psa velmi přizpůsobivého, snadno cvičitelného, s živou letorou. V zásadě ho lze označit jako "psa jediného pána" . Nečastěji se setkáváme s německými ovčáky se srstí označovanou standardem jako "Stockhaar". Vyskytují se však i němečtí ovčáci s dlouhou tvrdou srstí, jejích chlupy nejsou vždy rovné, ale především nejsou k tělu pevně přilehlé. Uvnitř ší , za ušima, na zadní straně předloktí a v krajině beder mají srst podstatně delší než jinde na těle. Dlouhosrstý ovčák s tvrdou srstí není tak odolný proti počasí jako stockhaar, pokud však má dostatečně hustou podsadu, lez ho k chovu připouštět. Třetím typem je dlouhosrstý německý ovčák, jehož srst většinou nemívá podsadu a na hřbetě se rozděluje pěšinkou. Někdy tyto psy nazýváme staroněmeckými ovčáky. K chovu se však už nesmějí používat.
|
