www.nemeckyovcacek.estranky.cz

Vnitřní a vnější cizopasníci

 Červi

     Červi jsou většinou střevní cizopasníci, kteří při silném napadení psa oslabují a zvyšují jeho náchylnost k chorobám. Některé druhy mohou být přeneseny i na člověka. Nejhojnější jsou škrkavky a tasemnice, vzácnější jsou motolice a tenkohlavci. Zdravý dospělý pes bývá jen zřídka začerven, kdežto štěňata velmi často. Vzedmuté bříško je zpravidla známkou silného napadení červy. Především to bývají škrkavky, asi 10 cm dlouzí hlísti bílé nebo narůžovělé barvy v trusu  dobře patrní. Veterinář předepíše vhodný přípravek k odčervení. Na trhu je celá řada léků, která působí proti všem běžně se vyskytujícím druhům červů. Štěňata odčervěte ve stáří 3 - 5, 7 - 12 týdnů. V prvním roce života se pak odčervení provádí každé 3 měsíce, u dospělých psů stačí dvakrát ročně. Fenu je nejvhodnější odčervovat v době říje.

Blechy

     Každý pes dříve či později nějakou blechu chytí. Její bodnutí vyvolává svědění,  a tak se pes začíná více či méně drbat. I když původce neklidu sotva uvidíte, prozradí je trus, drobné tmavé drobty v srsti. Proti blechám se používají šampony, pudr nebo sprej z lékárny, anebo obojek který lze koupit u veterináře nebo v obchodě s potřebami pro domácí zvířata. Většinou stačí jenom psa vykoupat v šamponu nebo mu dávat protibleší obojek. Jenom jedno procento bleší populace žije na psu, zbytek představují vajíčka v jehož loži nebo larvy a kukly v koutech či spárách. Ze všeho nejdříve je tedy zapotřebí vyčistit psí lože a vystříkat škvíry mezi prkny a jiná suchá místa zvláštním sprejem. Blechy jsou často mezihostitelem tasemnic. Pokud pes blechu spolkne, může se nakazit tasemnicí.

Proto se  tak často vyskytuje společné zablešení a napadení tasemnicemi. A ještě upozornění: Psí blecha může napadat i člověka. Na většině lidí však blecha psí vůbec nesaje. Může však být mezihostitelem tasemnice dětské.

Klíšťata

Jsou to krev sající cizopasníci po většinu roku žijící na keřích a travinách, odkud se  mohou dostat do srsti probíhajícího psa. Obojky proti klíšťatům jsou poměrně spolehlivou ochranou, ale zcela na ně nelze spoléhat. V oblastech , kde se vyskytuje mnoho klíšťat, musíte psa po každé procházce prohlédnout dříve, než se klíšťata pevně přisají. Přisáté klíště odstraňte bez použití oleje nebo jiných doporučovaných přípravků. Stačí k tomu pinzeta, kterou koupíte v lékárně nebo v obchodě s potřebami pro zvířata, upravená verzatilka, ale i pouhé nehty. Klíště však musíte opatrně vytočit tak, aby v kůži nezůstala hlavička. Klíšťata jsou nebezpečná především proto, že přenášejí boreliózu, kožní a kloubové onemocnění projevující se zánětem.

Jiní roztoči

Tito drobní kožní paraziti mohou způsobovat záněty kůže. Zákožka psí (Sarcoptes canis) je příčinou psího svrabu. Napadá především hlavu, okraje uší, hřbet nosu a oční víčka, později celé tělo. Objevují se šupinky, strupy a neštovičky a pes se zoufale drbe, protože napadená místa silně svědí.

K nákaze dochází přímým stykem s nemocným zvířetem. Ovšem svrabem se pes může nakazit i od lidí. Veterinář předepíše zvláštní prostředky na - mýdla nebo šampony a kromě toho je nutná úzkostlivá čistota. Velmi často jsou psi napadeni zákožkami způsobujícími záněty uší. Roztoči žijí především na vnitřní  straně boltce a ve zvukovodu. Jejich přítomnost většinou prozradí hěndý sekret a strupy a také to, že pes často potřásá hlavou a škrábe se  v uších. Nákaza se zase přenáší z jednoho zvířete na druhé. K léčení jsou zapotřebí speciální ušní kapky a velmi pečlivé čištění ucha. Trudník psí  (Demodex canis) způsobuje tzv. červenou prašivinu. Téměř každý pes má v srsti nějaké trudníky, ale pokud nemá zděděnou vnímavost a je zdráv, jeho kůži nepoškozují. K onemocnění dochází teprve, je-li imunitní systém psa oslabený. Někteří psi se rodí už s vrozeným defektem obranného systému. Na nich se potom roztoči hromadně množí, způsobují rozsáhlé záněty kůže, na níž se tvoří šupinky a srst vypadává. Druhotně se pak objevují i bakteriální nákazy. Trudníky způsobované onemocnění svědí jen málo nebo vůbec ne, ale průběh je velmi vážný. Léky je možné roztoče někdy potlačit, ale zcela vyléčitelná tato nemoc není. Částečný úspěch mají antiparazitika a prostředky posilující imunitní systém.

Podzimní svilušky (též zúženka zarděnková) jsou v některých oblastech velmi hojné. Jejich larvy sedí na rostlinách a odtud padají na své hostitele. Na kůži psa se objevují jako žluté nebo červené tečky. Napadená místa bývají nejčastěji mezi prsty, na hlavě a v podpaží. Svilušky způsobují úporné svědění, ale lez s nimi úspěšně bojovat zvláštními lotiony nebo akaricidními koupelemi. Nejvíce jich bývá v zahradách, kde volně probíhá drůbež, proto psa na taková místa od srpna do zámrzu nepouštějte.